„Opakování a rozpomínání je stejný pohyb, jenže v opačném směru; neboť co se rozpomíná, bylo, opakuje se dozadu; vlastní opakování oproti tomu rozpomíná dopředu. Proto činí opakování, pokud je možné, člověka šťastným, zatímco rozpomínání jej činí nešťastným … Rozpomínání je oděv odložený, který ač je krásný, nesedí, neboť z něj člověk vyrostl. Opakování je je oděv, který se neobnosí, sedí pevně a přitom měkce, netlačí ani neplandá.“1
Tieto tri riadky píšem celý deň a pritom to trvalo len pár minút; sedím za kuchynským stolom a keď sa pozriem z okna, vidím starého muža, ako sa deň čo deň vracia z nákupu…kráča po dlhých schodoch k bráne svojho domu…..a kým vyjde hore, mám to hotové.
1 Søren Kierkegaard, Opakování
